Genius loci („duch místa“) je vytvořen obrazem, ale i pamětí krajiny, místa.

Červená půda „červenice“ zdejšího obrazu krajiny, zkamenělé zbytky podkrkonošského zkamenělého pralesa, zdejší podkrkonošské drahé kameny, spiritisté a jejich medijní kresby, hrad Kumburk, paulánský klášter a všichni ti, kteří zde tvořili a tvoří, aby nám zde zanechali obrazy, sochy, grafiku, básně… To vše vytváří neopakovatelnou atmosféru místa, tedy zdejšího génia loci.

Proto se také pro mnohé stalo krajinou návratů, a ti sem pak vepisovali své příběhy. A mnozí z nich v něm nacházeli inspiraci pro svou tvorbu.