Místo, které vzniklo počátkem 13. století při brodu přes Rokytku, kudy vedla obchodní stezka, a na ostrohu nad ním byl postaven gotický kostelík Svatého Mikuláše. Místo nejen příběhu packých ševců, místních textilek, Kutnarových kokosek, Válkových dřevěných hraček, Kretschmerovy malířské dílny, betlémářské tradice, hrnčířských výrobků, modrotisku, ale i motocyklových závodů.
Místo, kde se setkával český a německý živel, místo roubené lidové architektury, ale i místního malovaného nábytku. Místo, které se stalo, mezi dvěma světovými válkami díky Karlu Sezemskému, centrem spiritistického hnutí. Místo, kterému vévodí místní paulánský klášter, jehož chrámová loď je klenotem radikálního baroka a díky ní se kdysi zrodila „barokní Nová Paka“.
Expozice v Suchardově domě, který patřil uměleckému rodu Suchardů, se snaží zachytit genius loci („duch místa“), jak toto místo (Nová Paka) povstalo, čím byl jeho příběh ovlivněn, jeho neopakovatelnou atmosféru.
F. Gross, L. Zívr, M. Hák
Místo je propojeno s uměleckým rodem Suchardů (mimo jiné se sochařem Stanislavem Suchardou, řezbářem a sochařem Vojtou Suchardou…), ale připomíná i další, jejichž tvorba se otiskla do zdejší paměti krajiny: uměleckou Skupinu 42 (sochaře Ladislava Zívra, malíře Františka Grosse, fotografa Miroslava Háka), spisovatele Josefa Kocourka, básníka Jana Opolského, spisovatele Josefa Karla Šlejhara, sochaře Bohumila Kafku, malíře Josefa Tulku, malíře Otakara Zeminu, malíře Otakara Čílu, sochařku Věru Janouškovou a jejího manžela sochaře Vladimíra Janouška, sochaře a medailéra Jiřího Dostála a mnohé další…
Expozice je umístěna v prvním patře Suchardova domu, který byl postaven v novorenesančním stylu, a patřil uměleckému rodu Suchardů. Celá stavba byla dokončena spolu s přináležející budovou Suchardova ateliéru v roce 1896. Vlastní provedení stavby bylo svěřeno architektu Jaroslavu Bretovi. Na bohaté sgrafitové výzdobě se podíleli především členové Suchardovy rodiny a přátelé (sgrafito sv. Božetěch je vytvořeno dle návrhu Mikoláše Alše).
Umělecká tradice rodu začala ve Staré Pace, kde se narodil v roce 1770 zakladatel této tradice Jan Sucharda. Expozice připomíná část příběhu Suchardova domu, především tvorbu Stanislava a Vojty Suchardy.
foto František Drtikol
V přízemí budovy je pak umístěna výstavní síň Suchardova domu, která je doplněna vestavěným novopackým betlémem Jana Mádleho, který pracoval v Suchardově dílně a patřil k jejím nejzručnějším řezbářům. Zdejší „daráci“ jsou zachyceni v oblečení, které se zde nosilo v polovině 19. století. Stavby pro betlém vytvořil místní úředník Josef Fejfar. Jesličky jsou umístěny do „obrazu“ zdejší krajiny, tak jak jej viděly oči místních. Typickou novopackou krajinu okolo jesliček vyzdvihl učitel z Lázní Bělohrad František Koubek.
Betlém byl původně v majetku obuvnického mistra Gernata, který sídlil v Gernatově domě, dnešní Muzejní kavárně.
Suchardův dům byl zcela určitě v minulosti místem pospolitosti, setkávání a sdílení, místem dialogu a hledání, kdy se u Suchardů potkávali lidé nejen od kumštu. Proto chceme, aby přízemí Suchardova domu žilo obměňujícími se výstavami, zde by se měl odehrávat společenský života místa-města a nahoře v prvním patře by návštěvník mohl „přijít pobejt“ nejen k Suchardům, ale k všem těm, které toto místo oslovilo a stalo se jim tak krajinou návratů.
Místnímu obrazu krajiny vévodí nejen hrad Kumburk (ke kumburskému panství město příslušelo), ale také paulánský klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie, který je postaven ve stylu radikálního baroka a je tam jasný otisk Dienzenhoferovy školy. Uchovává zázračný „obraz Panny Marie“, který sem kdysi dle legendy připutoval z nedalekých zlatých a stříbrných dolů stupenských.
A jelikož zrod příběhu uměleckého rodu Suchardů je spojen právě s tímto místem, jsou některé plastiky Stanislava Suchardy umístěny v ambitech kláštera. Tím se nám opět propojuje příběh těchto dvou míst. Vždyť paulánský klášter zcela jistě významně ovlivnil život v Nové Pace.
